Největší přikázání
Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam. Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: „Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“ Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe. V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“
Dá se říct, že v tomto úryvku je shrnuta celá podstata křesťanství. Ježíš nám jasně řekl, že nejdůležitější je, abychom milovali Boha z celého srdce, celou svou duší a celou svou myslí. Přemýšleli jsme někdy o tom, kolik % našich myšlenek patří Bohu? A nejen myšlenek, ale i života. Často se snažíme žít s Bohem tak, že ve svém životě plným nejrůznějších věcí, aktivit apod. si pro něj uděláme místo. Což je sice fajn, ale neměl by On být tou náplní života, a ne jeho pouhou částí?
Dále Ježíš mluví o lásce k bližním. S tím, si myslím, má hodně lidí problém, včetně mě. Ono se to snadno řekne, ale hůř aplikuje do života. Příkladem může být – když vidíme člověka v nouzi, pomůžeme mu? Záleží nám na něm? Zeptáme se ho, jak bychom mu mohli pomoct? Jestli něco nepotřebuje? Nebo si řekneme, že to snad udělá někdo jiný, že to je nějaký podvodník, nebo jednoduše děláme, že ho nevidíme, ani si ho nevšimneme…
A přitom právě o těchto věcech Ježíš říká, že jsou nejdůležitější a mám pocit, že spoustu křesťanů to má naopak, jak jsem si všimla i na sobě… Přitom, když to shrneme, jediné, co po nás Bůh chce, je láska. Často se jako křesťané snažíme o všechno možné, místo abychom prostě milovali a lásku svým chováním dokazovali.
Kája Madzia